JH

Jmenuji se Jan Hotovec, je mi 23 let a mám od narození tělesné zdravotní postižení. Do školy jsem chodil jako integrovaný žák na Základní školu ve Smržovce a byl jsem jedním z prvních integrovaných žáků, kteří absolvovali normální – nikoliv speciální základní školu s asistentem.  V letech 2014–2018 se mi podařilo úspěšně odmaturovat na střední škole při Jedličkově ústavu v Praze, obor sociální činnost. Do roku 2017 jsem bydlel s rodiči ve Smržovce u Jablonce nad Nisou a od roku 2018 nyní bydlím v bezbariérovém bydlení Liberci, kde budu bydlet i nadále. V roce 2018 jsem byl přijat na Metropolitní univerzitu Praha, obor Veřejná správa. Na této univerzitě jsem v roce 2021 obhájil titul Bc.

​

Fyzický handicap mám již od narození. Dlouhý porod a krátká pupeční šňůra způsobily nedostatek kyslíku s následkem dětské mozkové obrny. Dětská mozková obrna způsobila moji špatnou chůzi, poruchu rovnováhy a hlavně dyskinetické (mimovolní) pohyby horních končetin. Sám nepíšu a mám výrazně sníženou možnost sebeobsluhy (při jídle a osobní hygieně). K těmto činnostem tedy potřebuji osobního asistenta. 

​

Mám též potíže s dolními končetinami, vzhledem k mimovolním pohybům mám problémy s rovnováhou. Naštěstí mi rodina pomáhá celý život. Od prvních týdnů života cvičím, hlavně Vojtovu metodu, jezdím do lázní a mamka i terapeuti stále vymýšlejí všemožná cvičení, abych alespoň částečně – tedy v interiéru – chodil sám a celkově se zlepšil. Největší pokrok v motorické oblasti jsem udělal mezi 11.-16. rokem svého života, a to díky terapiím v soukromém rehabilitačním centru Adeli na Slovensku. Zde se mi podařilo být 11X díky rodině a sponzorům.

I přes všechny terapie a snažení ale tento vývoj nevydržely moje nohy, resp. klenby. V letech 2016–2017 jsem podstoupil dohromady 3 operace. Celé to začalo operací prasklého menisku v pravém koleni. Dále jsem absolvoval ve Fakultní nemocnici v Motole 2 náročné ortopedické operace. S odstupem 6-ti měsíců mi lékaři provedli operace klenby každého chodidla, kterou tzv. znovu klenbu vystavěli s podporou kostního štěpu, který mi vzali z bérce. Po operaci jsem měl vždy 6 týdnů sádru a následovala také náročná rehabilitace. Z důvodu množství operací jsem ztratil mou kondici a musel jsem se učit znovu chodit.

​

Můj handicap mi ale přes všechny tyto snahy již nedovolí plně, volně a rychle se pohybovat v exteriéru. Na delší vzdálenosti již vždy budu potřebovat elektrický vozík. Mezi moderní invalidní vozík patří Segway FREEE, který mi umožňuje pohybovat se plně v terénu, kde se nezvládnu pohybovat na vozíku mechanickém, a to vzhledem ke snížené funkci horních končetin v kombinaci s dyskinetickými pohyby. Rehabilitace a sport, především cyklistika a plavání mi pomáhají udržovat a zlepšovat mou kondici. 

​

V červenci 2021 jsem měl možnost navštívit AXIS International Rehabilitacion Center. Zvolil jsem si program AXIS Rehab, který mi pomohl zlepšit mou kondici po těžkém období. Rok 2020 / 2021 byl velmi náročný vzhledem k COVID pandemii a k mému poslednímu ročníku na vysoké škole, kde jsem úspěšně obhájil titul Bc. Terapii tohoto typu jsem úspěšně absolvoval po 5leté pauze, kdy jsem se věnoval studiu.

​

V září 2021 se mi podařilo navštívit znovu AXIS International Rehabilitacion Center. Kde jsem díky programu Axis Rehab akceleroval zlepšení své kondice. Po návratu jsem nastoupil na Ekonomickou Fakultu Technické univerzity v Liberci, kde jsem v únoru 2022 zjistil, že to není má cesta.

​

Od Března 2022 jsem aktivně začal shánět uplatnění na trhu práce. Nečekal jsem, že je otevřený trh práce, tak málo připravený na aktivní zaměstnávání OZP. V průběhu roku se mi podařilo navázat různé spolupráce, které najdete v sekci Životní Milníky.

Rád bych se do budoucna věnoval Webdesignu a Sociálním sítím.